Žena v Bibli

Category: Sample Data-Articles
Published on Monday, 30 March 2015 10:31
Written by Super User
Hits: 1807

Žena v bibli.

 

ŽenaZpráva o stvoření: pokus o vysvětlení postavení ženy ve společnosti. Gen 2,18 hovoří o ženě jako ‚pomocnici muže, jemu rovné‘. To je původní úmysl stvořitele. Hříchem ale upadá žena do závislosti a područí muže (Gen 3,16).

Ve starších knihách SZ nalézá žena své poslání především v mateřství, jen vyjímečně má vůdčí politické, náboženské nebo společenské postavení (Aronova sestra Miriam, prorokyně Debora a Hulda, královny Atalja, Jezabel a Ester, vysvoboditelka Judit).

Mudroslovná lit.: častěji mluví obecně o ženě: -pochvalně (Přís 31,10-31; Sir 26,1-4.13-18; 40,19-23); -pejorativně (Sir 25,13-26; 26,6-12; 42,6-14).

NZ: sociální postavení ženy v okolních národech: Ženy jsou obyčejně ve starověkých společnostech podceňovány. Jejich posláním je stát se matkou a vést domácnost. Kromě toho ale je rozšířeno jejich náboženské poslání. V mnohých národech jsou kněžkami, obyčejně ženských božstev lásky a plodnosti. Je též mezi nimi často rozšířena sakrální prostituce.

Židé však ženu důsledně vylučují ženu z aktivní účasti na bohoslužbách. NZ však vrací v Ježíši Kristu ženě její ztracenou společenskou rovnoprávnost. Ježíš jako náboženský učitel se ženami mluví, učí je (Luk 10,39; Jan 4,27), uzdravuje nemocné ženy (Mk 1,29nn; 5,22nn; 7,24nn). Ženy patří do širšího okruhu jeho učedníků (Luk 8,1-4; Mk 15,40n; 16,1nn). Ženu označuje jako dceru Abrahámovu (Lk 13,16), je jí přiřčena víra jako nejvyšší projev Boží blízkosti (Mk 15,28; Lk 1,28). Ježíš chrání čest a drovnoprávnou důstojnost ženy (Mt 19,1nn).

Žena patří samozřejmě do věřící obce prvních křesťanů (Sk 1,14; 12,12). Jako křesťanka je označována sestrou (nejen matka jako označení ženské cti. Je též spolupracovnicí apoštolů (Sk 18,26; Řím 16,1nn). Dům ženy slouží též jako bohoslužebné shromaždiště (Sk 12,12). Žena má též v náboženském společenství jako diakonka-jáhenka (Sk 9,36nn; 16,15; Řím 16,1; 1Tim 3,11). Také vdovský stav (1Tim 5,3-9; Tit 2,3nn) má charakter náboženského úřadu.

Žena je však přesto stále ještě nabádána k podřízenosti (1Kor 11,3-15; Ef 5,22-33), později v některých církevních obcích vyloučena z aktívního náboženského zapojení (1Kor 14,34-36; 1Tim 2,9-15; Tit 2,4n).